Rubrika noComment: Bebíčka a paragrafy

Aktualizováno: 30. 10.

Asi každý z nás se někdy v životě potkal s úředním šimlem, zablešeným a zanedbaným tvorem, který nemá nic jiného na práci, než otravovat vzduch a, s prominutím, smrdět. Tímto se samozřejmě omlouvám všem těm pracovitým šimlům – běloušům, kteří tahaje drožky či jiné povozy konají činnost veskrze prospěšnou. Šiml úřední je proti tomu „věc“ zcela neprospěšná, život otravující a nehledající soulad se zdravým rozumem.

To, že na úřední blbost (promiňte mi to slovo) narazíte na státním úřadě, u dodavatele nějaké energie nebo ve spletitých uličkách justičního aparátu, na to by člověk přiměřeně ošlehaný životem měl být do jisté míry připraven. Ikdyž po právu hlavou kroutit musí. Více mě však děsí, že tento puch vychází i ze společenství, která jsou v principu založena na jasných pravidlech. Mluvím o fotbalu.


Ale konkrétně:

Dokážete si představit, že by rozhodčí, dejme tomu při jasné hře rukou, zastavil hru a začal s pachatelem tohoto zločinu rozmlouvat? Jak se mu to mohlo stát, co tím myslel, kdo ho navedl? Myslím, že nikoli. To pravidlo je jasné. Zdůrazňuji slovo PRAVIDLO. Takových situací si na zelené ploše můžeme namodelovat další desítky. Stále se však jedná o jasná pravidla, která činí sport tím, čím je. Soubojem dvou či více adeptů na větší či menší vítězství.


Tak a teď si představme další fotbalovou situaci, tentokrát již reálnou. Tentokrát u toho nejsou rozhodčí v černém, ale ouřadové, kteří ale mají jiná pravidla. Stohy řádů, vyhlášek a předpisů, různě provázaných mezi sebou navzájem tak, aby se v nich vyznal snad jen ten šiml. I stane se, že na hřiště nastoupí proti sobě dvě jedenáctky, odhodlané se na okresním pažitu porvat o body a vytvořit si žízeň na pozápasový rozbor herní taktiky. Pokud zrovna nedojde k remíze, má utkání svého vítěze, mnohdy i několik individuálních hrdinů dne. I tento náš mač má svého vítěze. Ovšem ouha: poražený má kromě okopaných kotníků i značně pohmožděné ego. Jak je možné, že statného čtyřicátníka při úprku za merunou předběhne mladý dorostenec! A nasází pár pěkných gólů. Dle mého laického soudu to bude věkovým i hmotnostním rozdílem.

No ale jsme u jádra pudla: parta zkušených fotbalových bardů z poraženého manšaftu, pro zchlazení rozdrážděného ega pošle na druhý, tedy vítězný manšaft, raport se stížností k fotbalovému úředníkovi a žaluje rozšlápnutou bábovičku slabším a mladším klukem.

Úřednické fotbalové soustrojí se roztočí a hluboce se zamyslí. Hloubku tohoto zamyšlení vyjádří úřední zprávou disciplinární komise, jehož mrazivě tupý sloh si nezadá se svodkami expozitur celní správy na ústředí. Tento komitét zaloví ve spletité síti paragrafů a vylosuje číslo, které by nejlépe sedělo na otisk podrážky ve zbytku bábovičky staršího kluka. Že se odborně zvolený paragraf týká úplně jiného fotbalového deliktu, co na tom sejde.

Důležité je, aby silnější kluk měl pocit, že je opravdu silnější. A slabší kluci, aby měli do budoucna příklad, jak mohou dopadnout, když budou lepší. Co na tom, že silnější kluk není pro další zápas schopen vůbec nastoupit, jistě to nebylo strachem z další potupy. Možná se jen stále doléčují poraněné sportovní duše.

Chápu, být takto postižený a poražený silnější kluk, oslovil bych fotbalového úředního šimla, aby mi na to vylosoval nějaký paragraf. Jako náplast na bebíčko.

17 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

PF 2022